Doporučujeme knihu
Svět ve stínu démonů – Věda jako svíčka v temnotě
V roce 2023 byl, díky snaze spolků Ateisté ČR, Sisyfos a nakladatelství Epocha, vydán český překlad knihy *„The Deamon-Haunted World, Science as a Candle in the Dark“* z roku 1997 od Carla Sagana. Možná si položíte otázku, co nám může přinést kniha zabývající se otázkami vědy 28 let po jejím vydání, zohledníme-li množství změn, ke kterým došlo ve světě vědy. Odpověď je prostá – velmi mnoho. Kniha se totiž zabývá tím, jak odlišit vědu od pavědy, jak správně použít logiku pro rozlišení pravdivých a smyšlených informací, jak zjistit, kdy se s Vámi pokouší někdo manipulovat ať už se jedná o šarlatána, který Vás chce obrat o peníze nebo o seriózně a moudře se tvářícího politika, který se snaží získat Váš hlas ve volbách.
Samotný Carl Sagan proslul nejvíce jako populizátor vědy – dodnes je velmi inspirující a celosvětově známý jeho naučný seriál „Cosmos“ z roku 1980, na který navázal Neil deGrass Tyson s pořadem „Cosmos: A SpaceTime Odyssey“ v roce 2014. Tato kniha se ale neomezuje jen na záležitosti spojené s astronomií, či astrofyzikou, ale ukazuje základy vědeckého přístupu v různých oblastech lidského poznání a důsledně rozkrývá, co do vědy nepatří.
Souhrn: V úvodu knihy jsme seznámeni se základními přístupy vědy, mezi které patří trpělivé shromažďování informací, skeptické posuzování faktů, jejich prověřování, otevřenost k věcné kritice a k možnému dalšímu zdokonalování. Tím se věda liší od jiných dogmatických nauk, které se vyhýbají kritickému posuzování a často stojí na přímo nepravdivých či neověřitelných tvrzeních jejich propagátorů. V jednotlivých kapitolách jsou pak vyvraceny různé mýty o mimozemšťanech, o důkazech jejich minulé či současné přítomnosti na Zemi a na jiných planetách, o UFO, o únosech lidí mimozemšťany a o jejich údajném zneužívání k podivným experimentům. Postupuje se přitom velmi logicky a nabízí se jiná, mnohem pravděpodobnější vysvětlení jednotlivých jevů, včetně uvedení řady konkrétních případů, kdy byla prokázána vědomá mystifikace konkrétními lidmi. Jindy očití svědci vypovídali hluboce přesvědčení o své pravdě, která ale byla výsledkem například halucinací, psychických následků pohlavního zneužívání v dětství nebo u nich došlo k změně jejich paměti pod vlivem autosugesce nebo řízené sugesce během hypnózy psychoterapeutem.
V další části knihy je pak stručně popsána smutná historie, kdy víra v existenci démonů a čarodějnic vedla v naší historii k mučení a zabíjení mnoha nevinných lidí. Jsou pak nacházeny ekvivalentně scestné přístupy i v novodobé historii, ze kterých vychází řada konspiračních teorií a které obluzují lidi. Konkrétně jsou uvedeny například špatné následky, svěří-li se vážně nemocný člověk do rukou falešného léčitele, nebo když lidé začnou věřit něčemu, pro co nejsou žádné důkazy, ale co může být použito pro manipulaci s nimi. Klíčovou částí knihy je pak popis konkrétních nástrojů skeptického myšlení, které můžeme použít jak při vědecké práci, tak při posuzování věrohodnosti různých internetových a novinových článků. Jsou zde také popsány nejnebezpečnější logické a rétorické omyly a manipulační techniky, se kterými se můžeme setkat jak u autorů pavědeckých článků a scestných teorií, tak u profesionálních dezinformátorů a populistických politiků, u samozvaných spasitelů a u sociopatů. Následně je pak vysvětleno, na jaké vědní obory jsou navázány jaké pavědecké přístupy a jak rozpoznat, kde končí věda a začíná pavěda. Jsou shrnuty základy systému víry „New Age“, je zde rozporováno nařčení vědy z redukcionismu.
Důležitou částí knihy je zamyšlení nad vědeckou etikou a nad zodpovědností vědců při práci na objevech, které mohou být zneužity v neprospěch lidstva. Je vyjádřeno, že vedle vědeckého skepticismu je ve vědě důležité být otevřený zcela novým myšlenkám a nelpět na zdánlivě již nevylepšitelných zákonitostech, dojde-li k objevení nových zásadních faktů, které s nimi nejsou v souladu. Kniha se také zabývá historickými souvislostmi, za kterých vznikaly vědecké metody poznání a poukazuje na to, jak důležité je pro rozvoj lidské společnosti a jednotlivých národů správná politika vzdělanosti, kultivace vzdělanosti a inovativní přístupy ve vědě a ve školství.
V závěru knihy je zamyšlení na soudobou kvalitou vzdělávání, která se jeví autorovi jako nedostatečná a také je poukázáno na financování základního výzkumu, na které je věnováno v USA nesrovnatelně méně financi než na zbrojní průmysl. Poslední myšlenky jsou věnovány otázkám propojenosti vědy a lidských práv a rovněž tomu, jaký pozitivní vliv na rozvoj vědy má demokracie a aktivní zapojení občanů do společenského života.
Carl Sagan se nedožil 21. století, kdy došlo k bouřlivému rozvoji internetu a sociálních sítí, které rozdělily lidi do různých skupin, z nichž se mnoho orientuje na nesmyslné senzace, pavědu a pověry. Nedožil se doby, kdy lži a výmysly často šířené profesionálními dezinformátory a naprogramovanými algoritmy převažují nad poctivým hledáním pravdy a vědeckého poznání. Přesto je ale tato jeho kniha i dnes výborným nástrojem, který čtenářům pomůže se zorientovat ve změti informací a najít tu správnou cestu směrem k pravdivému poznání a k hodnotám humanismu.