Když jsem se před psaním tohoto článku ptal religionisty doc. Zdeňka Vojtíška, jestli existuje nějaký ucelený výzkum religiozity v česku, o žádném kvalitním a novém nevěděl. Článek jsem tedy seskládal z četných, avšak kusých šetření, která za minulé roky proběhla, a doplnil je o výroky odborníků.
Eurobarometer (2005)
Tvrzení, že Česko je jednou z nejateističtějších zemí (Evropy), může podpořit například výsledek šetření Eurobarometeru z roku 2005, ve kterém vyšlo, že v existenci boha věří 19 % populace.[1] Po Estonsku (16 %[2]) to bylo druhé nejnižší číslo. Neusuzujme hned prosím, že v roce 2005 bylo 81 % Čechů a Češek ateisty a ateistkami. Pokud se totiž v tamním grafu podíváme hned na vedlejší údaj, zjistíme, že to s vírou v České republice ani tehdy nebylo tak jednoduché. Vedle možnosti „věřím, že bůh tu je“ (originál: „I believe there is a God“) zde máme také možnost „věřím, že tu je nějaká duchovní nebo životní síla“ (originál: „I believe there is some sort of spirit or life force“). S touto možností se tehdy ztotožnilo 50 % respondentů a respondentek. Pro úplnost – nevíru v boha ani jinou vyšší moc zvolilo 30 % respondujících.
V rozhovoru pro ČT24 roku 2008 prof. Zdeněk R. Nešpor připomíná, že pro českou společnost je podstatný „jistý odstup vůči církvím nebo nechuť k církvím.“ Zmiňuje také, že kdyby se výzkum ptal „kolik lidí alespoň trošku věří horoskopům a amuletům, zjistíte, že jsou v rámci Evropy mnohem menší rozdíly.“[3] Což odpovídá výsledkům Eurobarometeru.
Hamplová, Řeháková (2009)
Ve stejném roce, kdy Nešpor mluvil o srovnání víry v horoskopy, byl příhodně proveden výzkum ISSP[4], který měřil víru Čechů a Češek v různé nadpřirozené jevy. Tedy zda věří nejen v boha a křesťanské fenomény, ale právě i v horoskopy, amulety, reinkarnaci a další. Následující rok (2009) vyšla publikace Dany Hamplové a Blanky Řehákové Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí[5], která tento průzkum (ve srovnání s dalšími) interpretovala a vykládala. V kapitole Čemu Češi věří Hamplová uvádí několik zajímavých dat, která pro nás (i přes své stáří) hezky ilustrují současnou situaci. Data ukazují, že víra v boha a křesťanské fenomény (nebe, peklo, posmrtný život) je vcelku slabá nebo alespoň menšinová (rozhodně ano+spíše ano %: bůh – 11,3+10,5; nebe – 8,5+14,3; peklo – 6,4+11,7; posmrtný život – 9,5+17,3). Možná překvapivě tomu tak bylo i v případě nadpřirozena původem z východních tradic – reinkarnace (3,6+12,1 %) a nirvána (2,4+8,4 %). Silnější podporu (i když hlavně tu nejistou) měly ale fenomény alternativní spirituality – amulety (8,5+38,3 %), hvězdná znamení při narození a horoskopy (8+31,9 %), věštci (9,3+39,7 %) a léčitelství (10,1+35,6 %). Jasně z toho vidíme, že právě tyto prvky byly (a jsou) v naší společnosti výrazně přítomny a o národu ateistů se přímo mluvit nedá. Údaje jsou doplněny zjištěním, že ženy jsou výrazně religióznější než muži a starší lidé (60+ let) jsou výrazně více religiózní než lidé mladí (18-35 let) (s výjimkou amuletů a nirvány – zde se mladší a starší lidé k sobě přibližují). Z výše zmíněné publikace uvedeme ještě poslední zajímavou informaci, a to že podle výsledků ISSP 2008 lidé v nemalé míře neuvažují o projevech alternativní spirituality jako o náboženství.
Sčítání lidu (2021)
Abychom se v roce 2023 neodkazovali pouze na zdroje z doby před rokem 2010, přejdeme ke sčítání lidu, domů a bytů 2021. Původně v něm sice otázka na náboženství vůbec neměla být, rok před samotným sčítáním tam ale byla, v pozměněné podobě, vrácena na základě pozměňovacího návrhu z 5.3.2020.[6] Nyní ze získaných dat tedy můžeme čerpat.
Otevřeme-li si stránku Sčítání 2021 – Náboženská víra[7], nejprve uvidíme tento text: „V odpovědi na náboženskou víru deklarovalo 18,7 % z těch, kteří otázku vyplnili, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Odpověď bez náboženské víry tvořila více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí. Vyplnění otázky na náboženskou víru bylo dobrovolné, nevyplněnou ji nechalo 30,1 % osob, při sčítání v roce 2011 to bylo 44,7 %.“ Z grafu níže vyplývá, že otázku vyplnilo zhruba 7 361 000 občanů a občanek. První dva údaje jsou tedy brány z tohoto celku (vyjádřeno celým číslem je to zhruba 1 377 000 osob věřících při církvi nebo společnosti a 5 027 000 obyvatel nevěřících). Jednoduchou matematikou si odvodíme, že věřících, kteří se nehlásí k církvi nebo náboženské společnosti, je 13 % z vyplněných (tedy přesně 960 201 podle tabulky níže). Zbylé 3 163 000 občanů a občanek otázku nevyplnili/y a jejich (ne)víra se stala tématem dohadů (viz níže).
Jednoduchý závěr by mohl znít: „více než pět milionů obyvatel je nevěřících“. Jak ale upozorňuje religionista doc. Zdeněk Vojtíšek, nemuselo by to být tak snadné. Říká: „Není jasné, jaký podíl mají v této kategorii ateisté, agnostikové, lidé nábožensky lhostejní nebo občané, kteří sice nábožensky praktikují, ale odmítají se sebou jakkoliv spojovat výrazy jako náboženství či víra resp. věřící (a byli by tedy ze strany religionistů nejspíše řazeni k tzv. nenáboženské spiritualitě).“[8] Vzhledem ke třetině obyvatel, která se ohledně své (ne)víry nevyjádřila, a nejasností kolem nevěřící poloviny, mohou být závěry tvořené z těchto dat jen hrubé a brány s rezervou. Co se z dat ale dá vyčíst, jsou nárůsty a poklesy věřících v konkrétních církvích, náboženských společnostech a vyznáních oproti předchozím sčítáním.
Portál Sčítání 2021 nám nabízí pohled na detailní tabulku výsledků z tohoto jednoho průzkumu. Religionistický časopis Dingir nám, s odkazem na Český statistický úřad, v čísle 2, 2022 (25. ročník)[9] ukazuje tabulku obsahující všechny náboženské skupiny a církve a jejich počty ve sčítáních 1991-2021. Doporučujeme se alespoň na jednu z tabulek podívat. Získáme tak dobrý přehled o náboženských společnostech, které na našem území působí (a že jich není málo) a o počtech lidí k nim se hlásících. Pro ilustraci uvedeme jen ty „klasické“. Církev římskokatolická (největší křesťanská církev u nás), Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská registrují znatelný a dlouhodobý úbytek členů. Naopak pravoslavná církev mezi posledními dvěma sčítáními vzrostla o dvojnásobek. Judaismus a islám počty přihlášených ve stejném časovém rozmezí také navýšily. Každopádně dlouhodobě sledujeme pokles věřících hlásících se k církvi či náboženské společnosti, a naopak nárůst těch, kteří se k takové instituci nehlásí.
Závěr
Závěrem bychom mohli konstatovat, že situace v ČR je sice něčím specifická, rozhodně ale nejsme stát ateistů a ateistek. Můžeme zde pozorovat podobný rozmach nenáboženské a alternativní spirituality jako jinde ve světě. Naneštěstí nám k tomu, abychom o naší situaci mohli říci něco víc, nejen kroužit kolem holých čísel, chybí aktuální data a hlavně jejich přínosná zpracování. Přes pět milionů lidí bez náboženského vyznání ale rozhodně nelze ignorovat. Bylo by podle nás dobré tuto skupinu kontaktovat a prozkoumat a zjistit, zda je poznámka pana docenta Vojtíška ohledně nejasnosti reálné (ne)náboženské praxe těchto lidí validní.
[1] Eurobarometer: Social Values, Science and Technology, 2005, str. 9, dostupné z: https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/448
[2] Viz pozn. č. 1
[3] Archiv ČT24: Češi, národ ateistů, 26. 8. 2008, dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1443826-cesi-narod-ateistu
[4] International Social Survey Programme, Religion III., 2008, dostupné z: https://www.gesis.org/en/issp/modules/issp-modules-by-topic/religion/2008
[5] Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí, Hamplová a Řeháková, 2009, dostupné z: https://www.soc.cas.cz/publikace/cemu-cesi-veri
[6] Poslanecká sněmovna parlamentu ČR: Sněmovní tisk 622/4, Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 622/0, 5.3.2020, dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=622&ct1=4
[7] Zde: https://www.scitani.cz/nabozenska-vira#skupina-54318
[8] Dingir, č. 2, červen 2022 (25. roč.): Žádné velké změny, Zdeněk Vojtíšek, str. 43
[9] Viz pozn. č. 8